Nyní zvažujete jak a čím vybavit Váš bazén – Vaše vodní království. Není od věci předem si stanovit jakým způsobem budete bazénovou vodu ošetřovat. Správným výběrem úpravy bazénové vody eliminujete pozdější otázky typu: Proč je voda v bazénu kalná? Proč páchne? Jak zlikvidovat zelené řasy? Všechny tyto otázky mají svou odpověď. Abychom se k ní dopracovali, je třeba vědět jaké znečištění v bazénové vodě vzniká a jakými způsoby proti němu lze bojovat. Představy o tom jsou mezi uživateli bazénů a bohužel často i mezi dodavateli příslušné techniky velmi malé. Pokusme se proto, pokud možno přijatelným způsobem, bez používání složitých chemických rovnic a vzorců, tyto otázky objasnit.
Začneme tím nejdůležitějším. Co vlastně vodu znečišťuje? Je toho opravdu hodně. Voda jako základní předpoklad života je bohužel díky této vlastnosti ideálním prostředím pro množení se všeho živého. Ve vodě tím pádem bojujeme s bakteriemi, viry, plísněmi, kvasinkami, řasami a houbami. Zní to strašně, ale v dnešní době jsou metody boje dostatečně známé a účinné. Abychom však byli na boj připraveni, musíme se seznámit s jeho základními principy.
Aby byla voda v bazénu nezávadná, bez zápachu a na pohled jiskrná a průzračná, musí její úprava kromě filtrace zahrnovat dva základní chemické procesy - dezinfekci a oxidaci. Úkolem dezinfekce je usmrtit všechny nežádoucí složky (bakterie, viry, řasy atd.), oxidace pak likviduje v podstatě spálením jejich zbytky. Dezinfekční prostředek musí mít navíc takzvaný reziduální účinek, tj. dezinfekční účinnost musí přetrvávat v bazénové vodě po co nejdelší dobu od nadávkování dezinfekčního činidla. Základní princip boje je tedy pořád stejný - usmrtit (dezinfikovat), spálit (oxidovat) a zamezit dalšímu množení (reziduální dezinfekce). Jakým způsobem je možné uvedené zajistit Vám popíšeme v následujících odstavcích:
Chlor se používá pro dezinfekci vody již stovky let. Jeho účinky, funkce a reakce jsou za tu dobu velmi dobře známé a popsané. Chlor v sobě spojuje dezinfekční i oxidační účinek s reziduálním charakterem. Velkou výhodou je i jeho prokázaná zdravotní nezávadnost při koncentracích používaných pro úpravu vody. Desítky let bezproblémového koupaní v bazénech upravovaných chlorem jsou toho důkazem. Dalším neoddiskutovatelným faktem hovořícím pro použití chloru je jeho nízká cena ve srovnání s jinými technologiemi používanými pro dezinfekci bazénové vody.
Dávkování chloru je velice snadné a lehce kontrolovatelné pomocí měřicí techniky je na vysoké technické úrovni. Chlor je vhodný pro aplikace jak ve veřejných, tak v rodinných bazénech.
Nevýhodnou používání chlóru je jeho vysoká koncentrace u zastřešených bazénů a tudíž nepříliš žádoucí zápach v případě požadavku koupání pod zastřešením. Další nevýhodou je možné blednutí bazénu v návaznosti na množství používání chlóru. Znatelný rozdíl vzniká při použití nadměrného množství chlóru, kdy dochází k postupnému blednutí materiálu pod hladinou vody.
Při úpravě bazénové vody je důležité si uvědomit, že samotný volný chlor, který vodu dezinfikuje nemá pro lidský organismus škodlivý účinek – teprve po reakci s organickými nečistotami vzniká tzv. vázaný chlor, který je dráždivý. Uvedený vázaný chlór je možné zničit instalací UV lampy, což je jediné zařízení, které je schopné vázaný chlór zničit. U ostatních úprav vody je nutné tento chlór ničit dodatečnou a další dezinfekcí.
Instalace UV lampy je vhodnou kombinací ke klasickému chlórování, kdy UV záření omezuje nežádoucí efekty chlorace - zápach po chloru a dráždění očí a sliznic.
UV lampy začínají být při úpravě bazénové vody poměrně populární. UV záření jimi produkované má spolehlivý dezinfekční účinek a postupem času zcela nahrazuje ozon (ozonizaci). Je třeba pouze zvolit zařízení správného typu a dostatečného výkonu vzhledem k protékajícímu množství vody (což je mnohdy kamenem úrazu – jelikož obchodním vetem mnoha firem je prodat za každou cenu a z ekonomických důvodů jsou často osazovány k velkým bazénům malé lampy, které nedokáží zajistit stoprocentní dezinfekci).
Vysoká energie UV záření v místě aplikace spolehlivě usmrcuje mikroorganismy a dokonce jako jediná i rozkládá organické sloučeniny a vázaný chlor.
Úprava bazénové vody za pomoci elektrolýzy slané vody je nejšetrnějším způsobem sanitace vody. Tento proces nevytváří žádné škodlivé látky jako např. těžké kovy, a navíc je ekologicky šetrný nejen vůči svému uživateli, ale i vůči životnímu prostředí.
Princip elektrolýzy slané vody (mnohdy je možné nazývat je i chlorátory slané vody) je následovný: K jejich správné funkci je zapotřebí tří základních faktorů: Voda+Sůl+Elektrická energie, jejichž výsledkem je zdravá voda ve Vašem bazénu a zároveň zářivě čistý bazén bez bakterií a řas. Působením elektrického proudu o bezpečném napětí dochází v chlorátoru (elektrolýze) pomocí soli k tvorbě plynného chlóru, který je okamžitě rozpuštěn ve vodě a vzniká kyselina chlorná (DEZINFEKTANT) V procesu elektrolýzy rovněž vznikají další účinné sanitační látky a to zejména ozón a kyslík. Díky přirozenému principu UV záření ze slunečních paprsků je následně chlór z vody vyčerpán a ve vodě zůstává opět pouze sůl a voda. Tento proces uzavírá kruh, který se automaticky opakuje.
Velkou předností je, že uvedený proces funguje bez přidání jakýchkoliv agresivních chemikálií, přidáváme pouze sůl a stabilizátor. Voda je měkká a bez zápachu. Koncentrace soli (4g soli/litr bazénové vody) je nízká a nedráždivá, průměrně se udává, že má 9 x nižší koncentraci než moře. Při správném dávkování soli můžete pod vodou klidně otevřít oči – bez pocitu štípání.
Sůl, kterou do bazénu aplikujeme, uvedený princip nespotřebovává, ta z bazénu odchází pouze odparem, praním písku, tím co odnesou plavci na své kůži apod. Orientační roční udržovací dávka soli se pohybuje okolo 50 – 100 kg soli v návaznosti na velikost bazénu.
Při předávkování bazénu solí vzniká riziko možnosti koroze (zrezavění) kovových a nerezovým částí Vašeho bazénu (schůdky, šrouby na armaturách apod.), z tohoto důvodu je vhodné a doporučované držet koncentraci soli na spodní hranici – tj. 4g/litr vody. Postupnému rezavění nerezových částí bazénu se při úpravě vody slanou vodou nedá nikdy stoprocentně zamezit, podstatně však tento proces zpomalíte instalací nerezových částí z nerezy min. AISI 316.
Elektrolýzu slané vody je možné na trhu pořídit v automatickém provedení (automatické hlídání volného chlóru v bazénu) nebo v základním provedení (nutnost měření množství volného chlóru v bazénu). Dále je možné doplnit zařízení o pH pumpu která zajišťuje automatické dávkování pH do Vašeho bazénu. Zákazníkovi tím odpadá nutné udržování a hlídání hladiny pH bazénové vody.
V našem sortimentu nabízíme Český výrobek od firmy Aseko, který uspokojují i toho nejnáročnějšího zákazníka. Průzračná voda v každém bazénu s minimálním úsilí na údržbu. Vše jednoduše v automatickém cyklu. Velkou výhodou je, že se jedná o český výrobek. Tudíž odpadají problémy s případným seřízením elektroniky přístroje.
Další možností doplňkové výbavy Vašeho bazénu je i automatická dávkovací stanice na dávkování CL a Ph.
V našem sortimentu nabízíme Český výrobek od firmy Aseko, který uspokojují i toho nejnáročnějšího zákazníka. Průzračná voda v každém bazénu s minimálním úsilí na údržbu. Vše jednoduše v automatickém cyklu. Velkou výhodou je, že se jedná o český výrobek. Tudíž odpadají problémy s případným seřízením elektroniky přístroje.
Regulátor ASIN Aqua Redox je zařízení, které automaticky reguluje pH a úroveň chlorové dezinfekce po dobu běhu FILTRAČNÍ JEDNOTKY.
Hodnota pH je měřena standardní skleněnou elektrodou A koncentrace dezinfekce (CHLORU) je měřena redox elektrodou. Nastavená hodnota redox potenciálu a změřené pH jsou zobrazeny na displeji.
Všechny potřebné parametry lze nastavit pomocí dvou tlačítek v jednoduchém dialogovém režimu.
Regulátor ASIN Aqua Redox tvoří kompaktní celek, sestávající z řídicí jednotky, měřicích elektrod a dávkovacích čerpadel o výkonu 60 ml/min. Montuje se na stěnu. Dražší varianta ASIN AQUA REDOX Ext se od základní verze liší tím, že je vybavena konektorem pro připojení externího displeje a teploměrem bazénové vody (měřená teplota je zobrazena společně s ostatními údaji na externím displeji).
Jeho jedinou výhodou je absence chlorového zápachu, horší je to s jeho dezinfekčními možnostmi, schopnost hubit viry a řasy je mizivá, dlouhodobější efekt je též velmi omezený. Proto bývají s přípravky založenými na této bázi velmi často problémy se vzhledem vody, nemluvě o jejím bakteriologickém rozboru, který si málokterý majitel privátního bazénu nechá udělat. Použití těchto přípravků je však oproti chloru cenově velmi nákladné a náročné na pravidelné dávkování. V současné době lze tento způsob dezinfekce používat pouze v rodinných bazénech.
V posledních několika letech se ideálním produktem určeným k dezinfekci vody jeví chlordioxid. Má silný dezinfekční účinek, zdánlivě ideální chemikálie pro ošetření vody. Bohužel každá výhoda je doprovázena nějakou tou nevýhodou. Chlordioxid je látkou velmi nebezpečnou pro svoji toxicitu, oxidační účinek a výbušnost! Musí se vždy vyrábět přímo na místě, a to klade vysoké nároky na technologii a její bezpečnost. Navíc je s chlordioxidem do vody vždy vnášeno také malé množství velmi jedovatých chloristanů a chloritanů a nejsou známé všechny meziprodukty jeho reakcí ve vodě, z nichž některé mohou být také vysoce toxické. Oxidační účinek chlordioxidu je natolik silný, že pokud jsou ve vodě přítomné bromidy, zoxiduje je na velmi nebezpečné bromičnany. Sledování bromičnanů se pro jejich karcinogenní účinky v České republice teprve zavádí, ale je třeba s tím počítat. Závěr je tedy jednoznačný - dokonalá zbraň, ale pouze pro profesionální aplikace.
Při těchto metodách ošetření vody dochází k elektrolytickému rozpouštění elektrody obsahující měď a stříbro, které vnáší do vody ionty těchto kovů. Měď má algicidní, tj řasy odstraňující účinek, stříbro má účinek baktericidní, tj. bakterie ničící. Jejich reziduální funkce je výborná, ale oxidační je nulová. Bohužel ani jeden z těchto kovů nedokáže usmrtit viry a jejich dezinfekční funkce je proto nedostatečná. Navíc chybějící oxidační účinek po čase způsobí matnost vody, které se nelze zbavit bez oxidace. Uvažovat o kombinaci s aktivním kyslíkem je bezpředmětné, protože aktivní kyslík přítomný ve vodě s ionty těchto kovů vytváří jejich oxidy, které již nemají účinky původních iontů.